Řekla bych, že můj život konečně zase začíná být normální (šílený)...
Není nuda, není deprese, je pouze pouho-pouhá šílenost :-)
Mnooo, ale děje se něco extrémě zajímavého se mnou samotnou - přestávám navštěvovat tu červenou "točící" a "jezdící" židli a přestávám čumět do monitoru PC. Prostě a jednoduše, už jsem nebyla 3 dny na PC a tak Vám tady vyprávím o mém životě to, co nikoho nezajímá, aneb to, co jsem prožila za uplynulé tři dny.
V čtvrtek jsem se rozhodla, že musím jet do Hodonína a koupit si růžovou barvu na vlasy (premiéru to mělo už na táboře, ale až na nějakých CCA 60 lidí to nikdo neviděl). Tudíž jsem v pátek uskutečnila výlet (nenazývala bych to výletem, protože do Hodonína jezdím téměř pořád, ale když už jsem to tak napsala, tak budiž). No... takže když jsem se domluvila s kámoškou, že vyrazíme 11:36 od Kapličky(busová zastávka), dali jsme si sraz před domem 11:30, ale problém byl v tom, že já si mysleal, že mě jdou hodinky o tři minuty napřed, tak jsme se táhly pomalu ulicí. Problém byl ten, že jsem opoměla, že můj hodný tatínek mě hodinky spravil. Takže jsme klasicky dobíhaly bus. Stihly jsme to, ale nesnáším tyhle fofry... Následek našeho běhu byl ten, že jsem se v autobuse musela extrémě maskovat a o z důvodu pořeby použití antiperspirantu. Prvotní překážky, které stáli v cestě jsme však nakonec překonali a nastala část dne: NAKUPOVÁNÍ. Sháněla jsem taky deník - malý, tlustý a čtverečkovaný. Všude jich bylo milion, ale když já jsem nějaký sháněla, odevšud se vytratily. Takže když jsem vypochodovala zklamaná z hypernovy, šli jsme na oběd. Do bistra zvaného Panda. Mňam, mňam...
Teď mě tak napadlo - ty moje nudné kecy tady nikoho nezajímají, takže Vám tady nic psát nebudu.
Ale něco možná ano... Nakonec jsem koupila deník, barvu a vylédla si nádherný piercing, který si v úterý koupím :-) Už se těšim.
A joo ještě něco - v kauflandu jsem narazila na mooooc hezkého človíčka opačného pohlaví :-) Výsledek je takový, že mě dotyčný absolutně nezaregistroval, vůbec nevím o koho jde a pravděpodobnost, že ho ještě někdy uvidím, natož se s ním seznámím je téměř nulová.