1. září.. Ten den mám velmi ráda. Mimojiné jsem se 1. září narodila.
Doteď 1. září probíhaly stylem, že jsem šla do školy, byla nadšena z toho, že po dlouhé době vidím všechny spolužáky. Byla jsem zvědavá, kdo nás bude učit, jaký máme rozvrh apod..
Ale letos je vše jinak!
Místo toho jsem si šla dopoledne pro občanku... Ano počítáte dobře, narodila jsem se roku 1993 a proto je mně 15. Né vy jste to vlastně nikdo nepočítali... No to je fuk! Odpoledne jsem jela s mýma parentsama do Brna, kde jsem si chtěla nakoupit nějaké věci za peníze co jsem dostala na narozky. V podstatě jsem chtěla hlavně nějakou mikinu přes hlavu s kapucou. Jenže všichni jsou úplně tupý, protože dělají jen na rozpínání. Teda vlastně dělají i přes hlavu, ale jen pánské. A jsou hrozně opoždění, protože ve většině obchodů, je doprodej letního zboží a zimní leží na skladu. (Já nevím jestli leží na skladu, ale nkde leží.)
Asi je tady něco divného... Ano, letos jsem nebyla 1. září ve škole. A důvod není ten že by byl víkend, nebo jak na Slovensku svátek. My NESMÍME DO ŠKOLY. Zdá se to divné, ale skutečnost je taková, že máme líné, lebavé, neschopné, (nezývejte je jak chcete) učitele, kteří nebyli a stále nejsou schopni zajistit, aby byla škola přestěhovaná dřív (stavěli nám novou). A proto budu až do 15. září trapčit doma a nudit se.
Není to tak, že by mě bavilo se učit (já se sice opravdu moc nepřeučím, jsem líná, jak už jsem již zmínila v některých článcích), ale mám školu celkem ráda. Už mám asi 14 dní nadepsané sešity... Jsem možná divná, ale ty 2 měsíce prázdnin jsou akorát, ale když byste měli prázdniny o měsíc delší, taky by Vás to už nebavilo.
Teď jsem zjistila to, co vím už dávno. Jsem hrozná! Píšu tady nějaké romány, které nikoho nezajímají, ale prostě když začnu psát, nejde to zastavit!
Radši to ukončím...