To nebylo setkání. Ale neřešte to, prosím.
Ačkoli já mám hrozně smolný život, dneska jsem měla to štěstí a asi po druhé v životě jsem viděla syna našeho třídního. Nebudu tady zmiňovat jeho jméno. Co kdyby zadal do vyhledávače své jméno a vyjelo mu to můj blog? Byl by to trapas a dost možné je, že by zjistit, čí tento blog je.
Teď, když tak přemýšlím, došla jsem na to, že jsem ho vlastně skoro neviděla. Jel totiž ze školy (mimojiné - chodí na gympl) dom na skútru a právě to zapříčinilo, že měl na hlavě přilbu s takovým tím sklem přes obličej, takže jsem ho viděla dost málo a nechtěla jsem na něj vyloženě "čumět". Ale jedno je jisté, viděl mě, protože otočil hlavu nebo tak něco. To by mě zajímalo, jestli si pomyslel JEŽIŠI! a nebo PANEBOŽE!... Víte, nejsem kritik, ani sebekritik. Jsem realista.