Mám depresi.
Tady tou depresí trpívám často a trpím jí i teď. Už mě to fakt sere. Včera jsem odpoledne nebyla ani na pc a jen se útapěla v nudě a depresi. Příčina mé deprese je, že jsem si opět uvědomila, že nemám nejlepší kamarádku, kterou si myslím, že bych potřebovala. Víte, je dost lidí, o kterých můžu říct, že je mám ráda, ale nikdo není moje nejlepší kamarádka. Všichni v mém okolí jsou divní. (Ne, to jsem nejspíš já.) Včera, když sem se bavila s mojí matkou, tak jsem jí říkala, že je to hrozné, jak se pořád nudím, že bych klidně někam chodila, třeba do tenisu, mě tak napadlo, až na to, že jsem to v životě nehrála. Nebo bych začala prostě dělat nějakou činnost, ale v mém okolí není nikdo, kdo by byl takový jako já. Na to mi moje mátinka odpověděla: "Si najdi nějakého kluka ať můžeš s ním sportovat.!" Ha, ha ha. Dovolte abych se zasmála. Víte, sice má pravdu, ale jelikož v Dubňanech jsou samí prohulenci atd... nebudu to rozebírat, tak si zde nemůžu nikoho najít. (No dobře, možná tady jsou nějaké vyjímky, ale ty já neznám). A navíc nevím, jestli bych opravdu chtěla někoho z Dubňan. Já vím, že nemusím mít někoho z Dubňan, ale jak si mám najít někoho z okolí, když v nějakém tom okolí jsem jednou za uherský rok?! Tak vemme ale v potas například Hodonín. I kdybych chodila s někým z Hodonína (jakože nechodila, protože mě si nikdy nikdo nenajde a já nikoho nehledám, protože jsem stydlivá plachá hloupá a kreténská husa), tak bych se s ním stejně nevídala takže by to vedlo k rozchodu. No dobře, mohla bych se s ním vídat, ale jak že? To jako řeknu máti: "jedu do Hodoša." A ona ale zajisté odpoví: "S kým?" a "Co tam?" A co jí jako mám říct? že sama a co tam budu dělat se neříká? No tak to by bylo vážně působivé a kdybych si jako mistryně lží vymyslela že jedu např. s Talinou nakupovat, tak se vsadím, že by pak Tamču potkala třeba v obchodě a zabila by mě, protože nesnáší lhaní. A říkat jí, že mám kluka. Tak to bych neudělala. Jsem stydlivá kráva a nestojí a maminčiny názory, otázky či rady.
Ale proč, zrovna když potřebuju aby vedle mě někdo byl a obejmul mě, tak tady nikdo není? (A zřejmě ještě dlouho nebude, protože jsem divná.) Panebože... Chce se mi brečet. Kašlu na celý svůj život! Asi začnu přemýšlet o sebevraždě. Radši si jdu číst.
jako Terez, v pátek jedeš snama do mutěnic, a neboj se všema tě seznámím... šak wíš néé kájuška ti myslím psala že sme byly v mutkách a poznala tam new lidi (kluky)... takže ty pojedeš s nama ne?? :-)