Je to na nic...
V sobotu jsem myslela že se zblázním, neboť na mě padla obvyklá depka. Opět mě začalo štvát, že nemám kamarádku, se kterou bych se nenudila. Byly hody, ale to nic neznamenalo. Nebyla jsem se ani podívat u lokotočů. A ani jsem neměla nunýnka a cukrovou vatu. Stejně bych akorát přibrala a byla ještě tlustší. Chtěla bych nějakou kamarádku se kterou bych mohla dělat kraviny a nenudila se. Takovou bohužel nemám, ale na to kašlu.
-
Když se mě máti zeptala, proč pořád jen čumím do blba, tak jsem jí to všechno řekla a její odpověď mě teda nepřekvapila. Říká: "Nj..já tě chápu. Hold musíš počkat až začneš chodit na střední, ale to taky nebudeš nikam moc jezdit.. Pak už si jenom musíš najít nějakého kluka." No tak díky, díky. To asi nevím. Ale nebaví mě čekat až přijdu na střední, když to ještě bude trvat celý rok. A k tomu klukovi - moje matka asi neví, že jsem naprosto neschopná se seznámit. Takovou stydlivku jako jsem já si nedovede nikdo představit. I když možná je pár lidí, kteří ví, o čem kecám.
-
Večer mě ten fotbal teda pěkně naštval, když jsme prohráli 2:1. Ale já vím. To vás vůbec nebere.
-
Neděle byla lepší. Sice jsem si musela dopisovat sešity a dělat tahák do dějáku (pořád nejsem schopná se to naučit) a úkol do english, ale nenudila jsem se tak moc a deprese už taky pomalu odchází. Byla jsem u bábinky a rozhovor s mojí 6-ti letou sestřenicí byl na úrovni 15-ti letých holek. Je vážně inteligentní. Ikdyž mě řekla, že mám tupý výraz tak ji miluju :)
-
Jsem šťastná, drtiči vyhráli 4:3 nad Technikou Brno. Sice jsem s mým tatíčkem dorazila až na druhou třetinu, jelikož jsme jeli na 18:00, nevědomky že zápas začíná 17:00. Ale byla jsem happy a stále jsem.
-
Zítra je nějaký trapácký branný závod. Ale to je na nic, budu s učitelkou na stanovišti. Nechtěla jsem se ho účastnit. Stejně nikdo ze třídy nemá v plánu závodit, ale poflakovat se s cigaretou v hubě, a o to fakt nestojím, takže radši dělám, že mě bolí v krku a nemůžu běhat.
-
Aspoň dojdu brzo domů. Ale ve tři musím jet do english a dojedu až v šest, takže na nic den.
-
Došla jsem opět k závěru, že potřebuju vztah. To je dobré vědět. Stejně je to k ničemu. Co je to platné, že vím, že to potřebuju? Nic.
-
Pořád říkám To je na nic. Je to velmi hezká věta.